ObžalobaIzraele z genocidy v Gaze: Nevyvratitelné důkazy a naléhavé právní
povinnosti
Akce státu Izrael v Gaze od 7. října 2023 jednoznačně představují genocidu podle Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948, což je podloženo přesvědčivými důkazy od autoritativních zdrojů, včetně Amnesty International, orgánů Organizace spojených národů a významných odborníků na genocidu. Tento dokument tvrdí, že chování Izraele splňuje právní prvky genocidy, zahrnující jak actus reus (materiální čin), tak mens rea (záměr), čímž aktivuje nezrušitelné povinnosti smluvních států podle Úmluvy o genocidě a doktríny odpovědnosti za ochranu (R2P). Nečinnost jednoznačně zapojuje státy a jejich představitele do spoluviny, vystavuje je občanskoprávní a trestní odpovědnosti za napomáhání a podněcování válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinu genocidy.
Úmluva o genocidě vymezuje pět zakázaných činů, z nichž kterýkoli, pokud je spáchán se záměrem, představuje genocidu. Akce Izraele v Gaze jednoznačně splňují všech pět.
Souběžné spáchání všech pěti zakázaných činů podtrhuje závažnost izraelské genocidní kampaně, přičemž každý čin sám o sobě postačuje k prokázání actus reus.
Požadovaný záměr zničit palestinskou skupinu v Gaze, zcela nebo částečně, je nepopiratelně prokázán oficiální rétorikou, společenským souhlasem a systematickým chováním.
Obvinění z genocidy je podloženo: - Amnesty International: Její zpráva z roku 2024 jednoznačně určuje akce Izraele jako genocidu. - Odborníci na genocidu a holocaust: Experti, včetně Raze Segala, jednomyslně klasifikují chování Izraele jako genocidní. - Přeživší holocaustu: Četní přeživší veřejně odsoudili akce Izraele jako genocidní v otevřených dopisech. - Bývalý premiér Ehud Olmert: V květnu 2025 odsoudil izraelskou „válku vyhlazování“ zahrnující „nerozlišující, brutální a kriminální zabíjení“. - Zpráva Evropské unie o Gaze z roku 2024: Uniklá v listopadu 2024 dokumentuje válečné zločiny a potenciální genocidu, varuje před spoluvinou.
Úmluva o genocidě ukládá absolutní povinnost jejím 153 smluvním státům předcházet genocidě a trestat ji (Článek I). Rozsudek ICJ ve věci Aplikace Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy (Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora) (2007) ukládá státům povinnost použít všechny rozumné prostředky k prevenci genocidy při věrohodných důkazech, přičemž nečinnost představuje spoluvinu podle Článku III(e). Smluvní státy jsou právně vázány: - Zavedením cílených sankcí a zbrojních embarg, jak požaduje zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese. - Umožněním stíhání před Mezinárodním trestním soudem (ICC) nebo příslušnými domácími soudy (Článek VI). - Ukončením veškeré vojenské, finanční nebo diplomatické podpory Izraeli, aby se předešlo spoluvině.
Římský statut ICC (1998) umožňuje stíhání jednotlivců za napomáhání a podněcování genocidy, bez imunity pro veřejné činitele (Články 25(3)(c), 27).
Doktrína R2P, schválená Valným shromážděním OSN v roce 2005, ukládá státům povinnost chránit obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti. Zjevné selhání Izraele chránit Palestince, spolu s pácháním zvěrstev, ukládá mezinárodní intervenci, včetně: - Zavedení cílených sankcí a zbrojních embarg, jak naléhá Zvláštní výbor OSN (2024). - Podpory vyšetřování ICC, jak obhajuje Human Rights Watch (2024). - Obhajoby opatření Rady bezpečnosti OSN, navzdory překážkám ze strany stálých členů.
Nedodržení hrozí spoluvinou, vystavuje státy a představitele právním důsledkům.
Státy a představitelé, kteří pokračují v podpoře akcí Izraele, jsou odpovědní za: - Trestní stíhání: Obvinění ICC z napomáhání a podněcování genocidy podle Článku 25(3)(c) Římského statutu, s potenciálními obžalobami cílícími na představitele usnadňující vojenskou nebo finanční podporu. - Občanskoprávní odpovědnost: Rozhodnutí ICJ za porušení povinností Úmluvy o genocidě, jak bylo stanoveno ve věci Bosna v. Srbsko (2007), vystavuje státy povinnostem k náhradě škody. - Odpovědnost v domácích a univerzálních jurisdikcích: Stíhání může probíhat v domácích jurisdikcích představitelů, nebo – pokud domácí orgány nejednají – může kterýkoli stát převzít stíhací pravomoc podle univerzální jurisdikce, zajišťující odpovědnost za spoluvinu na genocidě, válečných zločinech nebo zločinech proti lidskosti.
Představitelé ve státech, jako jsou Spojené státy, poskytující 3,8 miliardy dolarů roční vojenské pomoci, a Německo, zvyšující vývoz zbraní v roce 2024, přinášejí svým národům hlubokou hanbu tím, že umožňují izraelskou genocidní kampaň, a čelí bezprostřední občanskoprávní a trestní odpovědnosti za svou spoluvinu a zanedbání povinností. Zpráva Evropské unie o Gaze z roku 2024 výslovně varuje, že ignorování důkazů vyzývá ke spoluvině v budoucích tribunálech.
Systematické vyhlazování v Gaze – přes 50 000 mrtvých, 1,9 milionu vysídlených a uměle vyvolaný hlad – bude zapsáno jako nesmazatelná morální skvrna na lidském svědomí, podobná trvalému odkazu holocaustu. Prohlášení Africké unie z roku 2024 označilo akce Izraele za bezprecedentní v lidské historii. Rozsudek ICJ z ledna 2024, potvrzující pravděpodobnost tvrzení Jihoafrické republiky o genocidě, podtrhuje závažnost krize.
Představitelé, kteří pokračují v podpoře Izraele, zejména ve Spojených státech a Německu, budou neúprosně pronásledováni občanskou společností. Jejich spoluvina – prostřednictvím veta rezolucí Rady bezpečnosti OSN, poskytování vojenské pomoci a odmítání nevyvratitelných důkazů – je odsoudí spolu s jejich státy do historické síně hanby za podporu největší zvěrstva tohoto století.
Akce Izraele v Gaze jednoznačně představují genocidu, s actus reus doloženým masovým zabíjením, závažnou újmou, hladověním, zamezováním porodů a smrtí dětí, a mens rea prokázanou genocidní rétorikou, společenským souhlasem a zjevným nedodržováním příkazů ICJ. Smluvní státy jsou právně a morálně povinny podle Úmluvy o genocidě a R2P zavést sankce, podpořit stíhání a ukončit spoluvinu, jinak čelí odpovědnosti za napomáhání válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě. Zvěrstva v Gaze navždy poznamenají lidské svědomí a představitelé, kteří napomáhají zločinům Izraele, přinášejí hanbu svým národům a budou neúprosně pronásledováni za svou spoluvinu na jednom z nejzávažnějších morálních selhání v dějinách.